Tak je to za námi. Z-team absolvoval poslední soustředění na Makarské. Alespoň tedy v sestavě, jak jej známe, jelikož se mistr Jan chystá do Prahy a mistr Aleš se pomalu loučí. Odjezd byl v pátek 24. dubna a přijížděli jsme v neděli, 3. května. Jelo se autobusem společně se zbytkem Vítkovické atletiky.

Hned na začátku soustředění, po ubytování, byla ve vzduchu cítit dřina a pot. Přijalo se heslo „tvrdě“. To slovo obnášelo ranní běh, dopolední trénink, poobědovou posilovnu, odpolední trénink, regeneraci v podobě bazénu, atd. Měli jsme štěstí, na rozdíl od minulého roku bylo, k nám bylo počasí vlídné. Bohužel měl Jan jen pár dní do maturity a věnoval se učení, možná více, než je zdrávo. A proto i nedostatek spánku způsobený učením přispěl k brzkému zranění. Při tréninku překážek si Jan lehce natáhl levé stehno a tak se do konce soustředění už jen učil a polehával. Trenérka mohla jen s hořkostí v ústech přihlížet tomuto bezútěšnému stavu, avšak nedalo se nic dělat.

Rád bych zde vyzdvihl tamější kuchyni, která byla, jako každý rok, bohatá. Snídaně a večeře švédské stoly, oběd na výběr z 5ti jídel. Bohužel, příprava byla tvrdá, a tak si někteří svěřenci nemohli dopřát všechny pochutiny.
Kulturní život probíhal buďto na hotelové recepci, nebo ve městě. Hrály se společenské hry, jedlo se dobré jídlo, atd. Pro trenérku si svěřenci přichystali předčasné neformální rozloučení v podobě večeře. (Rozloučením nerozumějme „to rozloučení“, resp. Zuzanka tu bude dál – pozn. red.). Poslední večer strávený na ostrově se Jan i Aleš vydali do města – sledovat hokejová utkání. Cestu jim ale z ničeho nic zkřížilo Vinné expo, konané na náměstí. „Museli jsme okoštovat, nešlo jinak“. Tak zněly odpovědi na nepříjemné otázky kladené trenéry. Odjezdový den se pak nesl v duchu nakupování darů našim milovaným polovičkám.

Nebýt zranění, bylo by to soustředění bez chyby. I tak to ale všichni hodnotíme pozitivně a nezbývá než si popřát hodně zdaru do závodění. První extraliga je již za pár dní. Bezmezně děkujeme trenérce za čas věnovaný tak beznadějným případům, jako jsou Jan a Aleš.

JXCH