Jak už bývá zvykem, touto podzimní dobou se Z-team vydává na soustředění do Vysokých Tater. Z-team je však možná špatný výraz, neboť z početné skupiny se na soustředění vydali pouze tři lidé, a to vč. trenérky. Těmito šťastlivci byli tedy Zuzka Pavelková, Aleš Rovenský a Jan Chlopčík.
Vyjelo se časně ráno v neděli 19. října a již okolo deseti dopoledne jsme byli na hotelu. Protože pokoje nebyly ještě v tuto dobu pro atlety připraveny, vydali jsme se na první túru. Na začátek jsme si udělali vycházku k Popradskému plesu – zde startoval již 30tý ročník populárního závodu šerpů.
Touto cestou bychom, mino jiné chtěli vyzvat Papáho, zda by nezvážil účast v příštím roce (60kg na zádech a výšlap na Rysy). Nakonec jsme uvážili, že lepší než Rysy bude Hincovo pleso a tento výlet si atleti v krásném počasí nemohli vynachválit. Bohužel celý závod šerpů zastínila tragédie. Známý horal F. Kele (na fotce s dveřmi) při výstupu zahynul. I takto zrádné a nebezpečné mohou být Tatry.
Další dny, krom ještě jednoho výstupu na Terryho chatu, už byly ryze „běhací“. Počasí nám ale od začátku nepřálo. Sychravo, teploty kolem nuly, chvílí sníh a chvíli déšť, mlha a silný nárazový vítr – to je jen stručný výčet počasí, jež nás krom prvního a posledního dne zastihlo.
Hlavní hvězda, Jan Chlopčík, nebyl od začátku soustředění ve své kůži. Zmáhaly ho chvilkové stavy únavy a jeho „rozjezd“ byl pomalejší než obvykle. To skličovalo trenérku Zuzku, která tak byla nucena překopat své tréninkové plány a přizpůsobit je stávajícímu stavu. Většinou trénink probíhal: Protažení na hotelu a malá posilovna, doběhnutí na Štrbské pleso, tam ta opravdová dřina a pak běh zpět na hotel Litvor. Honza se do formy dostal až poslední den, a to hlavně zásluhou zlepšení své psychiky.
Zato Aleš, toho od začátku pobytu nic netrápilo, spíše naopak. „Kuchař je vynikající, zatím jsem tady nejedl jídlo, nad kterým bych ohrnul nos“, nechal se slyšet. Výběr ze dvou opravdu chutných jídel byl pěkným zpříjemněním. Navíc jsme užívali regeneračních prostor, zejména sauny, kterou po tréninku nic nezkazíte. Dále patří Alešovi velké díky za domluvu regenerace na hotelu FIS, kde se s Honzou jednoho večera vydali a mohli si užívat luxusní regenerace s Denčou Rosolovou, Jiřinou Ptáčníkovou, Eliškou Klučinovou, Karolínou Hlavatou a mnohými dalšími.
I přes počáteční nechuť k trénování nakonec všichni vzpomínají na soustředění v dobrém. Do zimní sezóny máme dobrý základ. Škoda jen, že nás nejelo více a že to dost možná byly poslední Z-teamovské Tatry. Takže díky Alešovi za pomoc při tréninzích a Zuzce za pevné nervy.