Je faktem, že před zimní sezonou se musí každý atlet pořádně soustředit. Z-team si jel „zasoustředit“ rovnou do Vysokých Tater, konkrétně na hotel Litvor, nacházející se na Štrbském plese. Jelo se bohužel v prořídlé sestavě a poměru 2:4, tedy 1:2 (trenér:svěřenec). Trenéry zastupovali Zuzana Pavelková a Václav Kaňa, svěřence pak Gabriela Bělicová, Aleš Rovenský, Tomáš Bujnošek a Jan Chlopčík.
Vyrazili jsme 23. 10. v brzkých ranních hodinách a do Tater jsme přijeli okolo 9té ráno. Hned první den bylo zřejmé, že to nebude žádný med – čekal nás výstup na jednu z velehor – Rysy. Tady bych chtěl vyzdvihnout výkony borců Václava, Tomáše a Honzíka, kteří neváhali a v honbě za kvalitnějšími stehny vzali na hřbet břemena vážící bezmála 50kg a vynesli jej až na chatu ve výšce 2250m. Další den čekal naše atlety úvodní test kolem Štrbského plesa (cca 2500m). Zkrátka šlo o co nejrychlejší oběhnutí plesa. Bohužel 3 ze 4 nemohli test absolvovat, ať už z důvodu nemoci, či zranění. Jediný Tomáš běžel a podal (s ohledem na to, že je vrhač) super výkon – 9:27!
Ještě jsem toho moc nenapsal o ubytování. Hotel Litvor sice nemá 5 hvězd, ale je tam pitná voda, postele, kuchyňka s ledničkou, koupelna a dokonce nám dávali i najíst. Součástí pokojů byla navíc televize, která přišla vhod nejvíce 26. října (a poté) – tj. v den voleb. Experti nám sdělovali svá sociologická moudra cca 6 hodin denně. Bohužel nikdo z našich zletilců neslavil tento svátek demokracie přímo – nevyřídil si voličský průkaz (možná proto, že neměli odvahu jet až do Bratislavy za naší nej nej nej velvyslankyní Livií). Byli jsme tu ale kvůli tvrdému tréninku a né blbostem.
Náš normální den vypadal asi takto:
Snídaně ve stylu švédských stolů, poté nějaký čas na vytrávení. Obvykle okolo 10té ranní jsme vyrazili na pleso, kde každý absolvoval trénink podle potřeby. Např. Tomáš hodně využil posilovací stroje rozmístěné kolem plesa. Dopolední trénink byl načasován tak, abychom stihli oběd na 12:00. Dále nás čekala delší relaxace vleže na pokojích. Než jsme ale stihli usnout (okolo 16:00), vyjevil se před námi další, o něco těžší trénink. Po jeho absolvování byli už všichni, včetně trenérů, vyčerpáni, avšak někteří i tak zvládli pár rund ping-pongu. Nej hráčem byl vyhlášen Jan Chlopčík. Nakonec dne, po večeři, si naši borci ještě skočili do sauny, ať regenerace nezaostává.
Jelikož jsme absolvovali několik vysokohorských výšlapů a nesčetně tréninků, nezbývá nám, než trenérům poděkovat. Důkazem toho, jak jsme se zlepšili, jsou testy na konci soustředění. To samé, co jsme absolvovali na začátku, nás čekalo i na konci. Tentokrát už jsme se k Tomášovi připojili všichni. Nejlepší čas měl Aleš – 7:30. Tomáš měl taky slušný progres – stáhl 17s z prvního času! Gabča zaběhla za 10:26 a Janův čas zveřejňovat radši nebudeme. Unikát soustředění byl v počtu hádek. Byl jich opravdu rekordní počet. Chvíli se hádal Aleš s Tomášem, za chvíli Aleš s Honzíkem a nakonec, abychom byli komplet, začal se hádat Honzík s Tomášem (jen příklady). I přes to ale každý cítí, že mu soustředění pomohlo – a to je asi hlavní.
Díky
